Foto: Isifa

Obchody a banky nás v této blaženosti jen podporují: když na „to“ nemáme, dají nám úvěr.

Pokud ataky na obchody podnikáme jen občas a naše peněženka i konto je ve zdraví přežívají, budiž. Kdo však nakupovací mánií řeší své životní frustrace, stává se shopaholikem.

Jde o nebezpečnou závislost, překvapivě stejně úpornou jako třeba alkoholismus, která nezřídka končí u psychiatra.

Shopaholismus je fenomén dnešní doby. Zatím ještě nemá tak negativní punc jako třeba alkoholismus či narkomanie, o to nebezpečnější však je.

Toho, kdo mu propadne, dokáže dovést k vyčerpání běžného konta, kontokorentu a kreditních karet.

Tyto služby, jež mají klientům bank pomoci překlenout nedostatek financí v nutných případech, tak v rukou shopaholiků ztrácejí svůj pozitivní účel a mění se v časovanou bombu.

V pasti dluhů

Jak se rozezná shopaholik od člověka, který jen miluje nakupování? Jednoduše: závislák ztratil kontrolu.

Více se múžete dočíst v celém článku Závislá na nákupech: Jak se nestat shopaholikem?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

Na příští osudy ušlechtilé a osudem pronásledované dívky, kterou mimo jiné vyměnili už v kolébce, narodila se slepá a nakonec prohlédla, se uzavíraly sázky, a pokud někdo jeden z dílů přece jen propásl, kolegové, a zejména kolegyně, mu ho příští den v pracovním procesu dopodrobna vylíčili.

Leticia mezi námi

Leticia Calderónová vyrůstala v mexické katolické rodině se třemi bratry. Krásná holčička se smaragdovýma očima brzy upoutala pozornost filmařů: poprvé před kamerou stála, když jí bylo osm.

V roce 1982 se objevila v televizním seriálu El Angel Caido a měla štěstí. Její hrdinka byla psychicky nevyrovnaná, mimořádně ambiciózní žena, která se nezastavila před ničím, ani vraždou svých příbuzných… Takové role si dobře zapamatují nejen diváci, ale především režiséři a producenti.

Když se připravoval projekt Esmeraldy, bylo jasné, že na hlavní představitelce bude záviset celý úspěch. Řečeno decentně: krkolomný děj, v němž hrdinku potkávají lásky, intriky a choroby, aby vše vyvrcholilo velkolepou svatbou a štěstím až do smrti, musí zvládnout herečka, která dokáže nemožné – být alespoň trochu věrohodná.

Leticii se to zřejmě podařilo. V každém případě „přehrála“ svého partnera Fernanda Colungu, jenž ztvárnil její životní odpíranou a nakonec naplněnou lásku Josého Armanda.

„Je skvělé vidět, že moje práce i námaha, kterou přinesly skoro dva roky natáčení, nepřišly nazmar. U nás v Mexiku ale nejsem jen Esmeralda, pro některé diváky jsem Valeria, pro druhé Margarita.

Esmeralda však pro mě byla důležitá, protože se mi díky ní splnil životní sen cestovat,“ řekla Leticia, když už ji znala velká část televizního světa.

Herečka a matka

Hned na začátku natáčení Esmeraldy se provdala za zubního lékaře Marka Lopeze. Pro své fanoušky (překvapivě však bylo víc fanynek) se stala skvělou ženskou, která ráda vaří, stará se o manžela a věnuje se kamarádům.

Idylka brzy skončila komplikovaným rozvodem, když Marco nevídanou popularitu své ženy prostě neskousl. Leticia se ze zklamání dlouho vzpamatovávala, nepřišlo ani vytoužené dítě.

Více se múžete dočíst v celém článku Esmeralda: Co dělá zelenooká hvězda telenovely dnes?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

I proto je tlustých a obézních lidí v Česku stále víc. Ale není to jen v rohlíku…

Češi patří k nejotylejším národům Evropy. Dokonce se už chystala tzv. hranolková daň, která se měla dotýkat přeslazených, tučných a nezdravých potravin.

Nový ministr zemědělství Petr Bendl ji ale zamítá: poškodila by české zemědělce. Pravda je, že v Dánsku a Maďarsku podobné daně existují.

Začarovaný kruh

Přebytečné kilogramy trápí každého třetího Čecha, každý pátý je už obézní! Čím to? Hlavní problém spočívá v nepoměru mezi přijímanou a vydávanou energií, v životním stylu a kopírování špatných návyků. Částečně má vliv genetická dispozice.

„Češi si sebe neváží a tím pádem se o sebe moc nestarají. Také proto konzumují vše, co jim přijde pod ruku, tedy i ty nejhorší potraviny,“ naznačuje část problému odborník na výživu Ing. Petr Havlíček.

Dodává, že daň si vybírá rovněž ekonomická krize: „Čím jsou lidé méně solventní, tím víc jedí levné a nekvalitní potraviny. To se ukázalo rovněž v USA, kde se ekonomickou krizí nastartoval prodej špatných potravin.

U nás se zhoršuje celospolečenská situace, takže populace jde ekonomicky i psychicky dolů, což se promítá do zdravotního stavu.“

Podle výzkumů málo sportujeme. Minimum – 30 minut mírné zátěže denně (pěší chůze s nákupem, cesta do práce rychlostí asi 6 km/hod.) – „dá“ jen 15 % našinců. Tloustnou hlavně muži na vesnici a v malých městech.

„Nikdy to není nedostatkem příležitostí k pohybu, ale nedostatečnou chutí a motivací,“ říká sociolog Petr Freiman s tím, že „občas lidé potřebují naznačit cestu. Že se mají po práci projít, vzít kolo, skočit na rotoped…

Chápu, řeší-li někdo existenční problém, nemá na sport myšlenky. Ale pozor, bude-li hledat lepší místo – nelžeme si – jako tlusťoch asi neuspěje.“

Zaměstnanec? Ano, hubený!

Korpulentní postava dávno není známka blahobytu. Na tlouštíky se hledí skrz prsty: nadměrně se potí, do schodů funí, asi mají slabou vůli shodit kila, budou možná nemocní… Tak lidé vidí tlustší a obézní. I když to není vždy pravda.

„V praxi se setkáváme s nepřiměřeným zjednodušováním. Mezi nejčastější patří rovnice nadváha rovná se slabá vůle, což znamená i slabou vůli k pracovnímu výkonu,“ uvedl nedávno pro média psycholog Tomáš Vašák.

A dodal, že třeba silnější ženy jsou v nevýhodě při obsazování pozic sekretářka či asistentka. Nad tlustým šéfem se však pozastaví málokdo.

Že tloušťka hraje v práci roli, se ukazuje skrytě i bez oklik. Norští námořníci jsou kvůli obezitě propouštěni. „Nemůžou plavat, nemají výdrž. A co je horší – nevejdou se do záchranné vesty,“ vysvětlil zástupce Norské mořské správy.

Budiž, hůř se ovšem vysvětlovalo šéfu japonské sekce módní společnosti Prada jeho nařízení eliminovat lidi „tlusté, staré, ošklivé“.

Diskriminací trpí nejen obézní, ale i jejich protějšky. Britští vědci z Univerzity of Liverpool to dokázali: předložili lidem fotky téhož muže, jednou s elegantní silnou ženou, pak s elegantní hubenou ženou a chtěli jeho hodnocení bez ohledu na okolí.

U silné dámy vyšel muž jako pasivní, nejistý slaboch. U hubené byl veselý, příjemný a sebevědomý.

Finance na „kuličky“

Náklady na diagnostiku a léčbu nemocí spojených s nadváhou, obezitou a nedostatkem pohybu činí v Evropě i USA až 25 % veškerých prostředků na zdravotní péči!

Například automobilka General Motors zveřejnila, že za pouhý rok vynaložila na zdravotní problémy svých pracovníků (současných, minulých i jejich rodinných příslušníků) spojené s obezitou na 286 milionů dolarů!

Je důležité uvést, že obezita – jíž v Česku „trpí“ 21 % mužů a 31 % žen – je něco jiného než běžná nadváha. Oč u jedince jde, řekne BMI (viz rámeček BMI: zjistěte, jak na tom jste).

Obě vznikají z nadměrného uložení tuku v organismu. Někdy může BMI klamat – osvalenému sportovci bez tuku vyleze nahoru, protože svalová hmota je těžší než tuková tkáň!

Každopádně to, že je člověk tlustý, zjistí pohledem do zrcadla, stoupnutím na váhu i tím, že se nevejde do šatů. Pak musí volit: neomezovat se v jídle, dál nesportovat a uhnat si vysoký krevní tlak, dušnost, cukrovku, opotřebení kloubů, srdeční choroby, neplodnost, jisté nádorové onemocnění a obezitu, nebo vše změnit.

Je fajn říct si: způsobil jsem to já, nebo je na vině nemoc? V obou případech lze jednat a hubnout. S pomocí odborníků.

„Aby obyčejně vyjedený tlouštík zhubnul, nepotřebuje drahé fitko, ale vnitřní řád a disciplínu. Musí se správně a často hýbat, rozumně jíst a nejen držet nesmyslné redukční diety. Cvičení ‚bolí‘, avšak je účinné,“ doplňuje trenér Jan Šíla.

Zhubněte mě!

Více se múžete dočíst v celém článku Je krize, takže tloustneme. Nevěříte?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

Vědci tvrdí, že dobrovolná noční samota je pro nás zdravá. Spánek je podle nich čistě egocentrická činnost, u které nepotřebujeme společnost.

Výzkumy prý potvrdily, že i když se subjektivně vyspíme lépe s partnerem, objektivně to tak není.

„Páry, které spí v jedné posteli, mají méně hlubokých fází spánku a snáze a rychleji se probudí než lidé, kteří spí sami. Ženy jsou tím postižené víc,“ vysvětluje psycholog Jürgen Zulley z univerzity v bavorském Regensburgu.

Jeho vídeňský kolega John Dittami také došel k závěru, že ženy spí hůře, když u nich někdo leží. Přisuzuje to evoluci a výchově.

I ve spánku totiž ženy podvědomě dávají pozor na své blízké, proto citlivě reagují i na nejmenší pohyb a zvuk. Muži se prý naopak lépe vyspí po boku partnerky.

Z toho všeho může hlavně ve vyšším věku vzniknout velký problém – čím jsme starší, tím lehčí máme spaní. Nemluvě o tom, že přes 60 % lidí nad šedesát let chrápe, přičemž někteří dokáží vyprodukovat zvuky o síle až devadesát decibelů, což se rovná hlasitosti motorky bez výfuku jedoucí do kopce.

Jeden tak, druhý jinak

Lidé ale většinou nejdou do vztahu s tím, že budou spát sami. Postel je přece místem, kde jsme si s tím druhým nejblíže a kde zažíváme něco velmi intimního.

Pro mnoho lidí je těch pár minut před spaním a po probuzení jedinou chvílí, kterou mají oba jen a jen pro sebe. Až v posteli zjistí, co ten druhý během dne zažil, plánují, dělají rozhodnutí, řeší problémy.

„Dost závisí na věku a délce vztahu. Mladí, kteří spolu začínají žít, mají ze společného spaní velkou radost, baví je vzájemné sbližování a poznávání. Společné lože je pro ně splněný sen, možná i východisko z osamělosti,“ říká psycholožka Zuzana Slezáková.

Ale i když to ze začátku vypadá romanticky, dělit se o jednu postel není lehké. A zdaleka nejen kvůli chrápání. Neexistují dva lidé se stejným biorytmem, stejnými návyky a rituály.

Jeden se vyspí jen u otevřeného okna, druhý musí mít vše utěsněné, další chce mít hlavu na sever, jiný na jih.

Mnoho párů má úplně odlišnou dobu vstávání a usínání, někdo se v noci dívá na televizi jiný neusne bez čtení, třetí v noci pořád pije nebo chodí na záchod.

V mnohém se dá najít kompromis, ale když partner každou noc vydává zvuky jako motorová pila nebo skřípe zuby, dobrá vůle je rychle ta tam.

Odejděte, zatouží po vás

Psychologové si myslí, že oddělené spaní nás zbaví nejen rušivých decibelů, ale pomůže nám také povzbudit intimní život.

Zejména v dlouhodobém vztahu. Léty vzrušení vyprchá a spolužití se stane věcnějším. Partneři už nejsou pro sebe tak přitažliví, takže právě tady mohou oddělené postele vztah oživit.

Nevydýchají si tak rychle erotický vzduch, začnou si být vzácnější a dá se tedy logicky očekávat zlepšení sexuálního života. Je prokázané, že v rodinách, kde manželé odcházejí na určitou dobu v týdnu pryč (například pracovně cestují), je méně problémů.

Jsou-li však pořád spolu, začnou se cítit jako ve vězení. Je dávnou pravdou, že když se člověk vzdaluje, je přitažlivější.

Síla tradice a zvyku

Podle průzkumů americké společnosti National Sleep Foundation se více než polovina dotázaných žen mezi 18 a 64 letypřiznala, že se několikrát týdně špatně vyspí.

Ale nedokážou partnerovi navrhnout oddělené spaní, protože jej nechtějí ranit. Kdysi byly samostatné ložnice výsadou jen panovnických a bohatých rodin.

Třeba taková anglická královna spává už tradičně sama. Když to s manželem klapalo, vzájemně se navštěvovali, když ne, byli rádi, že mají klid.

Chudé rodiny naopak spávaly celá staletí v jedné místnosti, často všichni i s dětmi na jedné velké posteli. Klasické manželské lože se objevilo až v 19. století, ale samostatná ložnice byla pro většinu lidí přepychem.

Dvacáté století vyzdvihovalo manželskou postel jako něco posvátného, co je možné opustit jen po rozvodu. Tradiční dvojpostel, nad kterou visela svatební fotka nebo svatý obrázek oslavující rodinu, nemohla chybět v žádné domácnosti.

Na vsi přetrvávají dodnes. Zvyk uléhat do manželského lože je v nás až příliš zakořeněný a naše kultura se jen pomalu otevírá myšlence oddělených ložnic.

Tahle novota se totiž zatím ještě moc neslučuje s naší představou šťastného vztahu.

Řekněte to s citem

Více se múžete dočíst v celém článku Chcete spokojený vztah? Spěte odděleně. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

Cihla POROTHERM 42,5 T Profi potěší všechny zájemce o výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů. Tato novinka přichází na stavební trh po úspěchu cihly POROTHERM 36,5 T Profi a nabízí ještě lepší tepelněizolační vlastnosti.

Zdivo z cihel POROTHERM 42,5 T Profi realizované s 3cm omítkou z tepelněizolační malty POROTHERM TO dosahuje hodnotu prostupu tepla U = 0,16 W/(m²K), a to při velmi nízké tepelné vodivosti 0,08 W/(mK). Protože je izolant skrytý uvnitř cihly, není náchylný na mechanické poškození, neohrozí ho ani ptáci, hmyz nebo povětrnostní vlivy.

Rychle, jednoduše i svépomocí

Stavění z cihel POROTHERM T Profi je rychlé a snadné, hodí se i pro stavebníky svépomocí. Místo klasické malty se používá speciální malta POROTHERM Profi, která se na cihly nanáší pomocí maltovacího vozíku. Protože obvodové zdivo není nutné pro realizaci nízkoenergetického nebo pasivního domu dále dodatečně zateplovat, snižují se náklady na výstavbu, vytápění i údržbu domu.

Speciální fólie k ochraně před vodou i proti radonu z podloží

Přestože je minerální vata uvnitř cihly hydrofobizována, takže odolává navlhnutí, je důležité rozestavěné zdivo vždy chránit před zatečením dešťové vody nebo před sněhem. K tomu mohou stavebníci nově využít speciální fólii BAUTEX ZIP – POROTHERM. Fólie se dodává ve dvou podobách – spodní, jež má v sobě integrovanou geotextilii, slouží jako ochrana proti radonu z podloží a zároveň jednoduše a snadno řeší hydroizolaci zdí na základové desce. Horní fólie se používá proti zatékání vody do zdiva při stavbě i jako trvalá ochrana pod parapety. Využití najde i pod železobetonovými věnci stropů. Fólii dostanou stavebníci zdarma při objednání alespoň 36 palet cihel POROTHERM T Profi v jedné objednávce, což odpovídá výstavbě středního rodinného domu.

Malta pro nanášení válcem i maltovacím vozíkem

Více se múžete dočíst v celém článku Minerální vatou plněné cihly POROTHERM T Profi pro nízkoenergetické a pasivní domy. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Stavba a rekonstrukce.

A když cestovat, tak stylově s luxusními kufry, které můžete nyní získat jako dárek k robotickým vysavačům Ecovacs.

Značka Ecovacs neustále pracuje na výzkumu a vývoji svých výrobků a důkazem je více než 30 milionů spokojených zákazníků po celém světě. Nyní přináší na český trh novinku v podobě robotického vysavače nejvyšší kvality – Deepoo D76. S ním bude úklid ještě jednodušší.

Dva v jednom

Tento vysavač je výjimečný oproti svým robotickým kolegům svou speciální nabíjecí stanicí. Do ní je zasazen ruční vysavač, který zcela bezprašně vysaje a vyčistí obsah zásobníku na nečistoty z robotického vysavače. Výrazně se tím zjednoduší vysypávání nečistot z robotického vysavače. Navíc ruční vysavač se dá využít také samostatně. Jednoduše vyjmete ruční vysavač, připojíte ohebnou hadici a můžete vysávat prostory nedostupné pro robotický vysavač. Příslušenství, které je součástí balení, nabízí také teleskopickou trubici, kartáčovou, polštářovou a štěrbinovou hubici. Také hubici na prach a velmi praktický pás k zavěšení na rameno.

Více se múžete dočíst v celém článku Odpočívejte, on bude uklízet za vás!. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.